Bolí tělo, bolí duše

Masáž?
Koupele?
Preferujeme procedúry?

Většina revmatických potíží je spojena se zánětem, který se obvykle projevuje bolestí a mnohdy i otokem. Při revmatickém onemocnění jsou postiženy nejen klouby, ale i jiné součásti našeho pohybového ústrojí, tedy i vazy, šlachy, úpony a svaly, a vzácněji i některé vnitřní orgány. Mezi nejčastější revmatické choroby patří osteoartróza, revmatoidní artritida a mimokloubní revmatismus.

Revmatoidní artritida

Jde o chorobu patřící do skupiny takzvaných autoimunitních onemocnění, kdy se imunitní systém neobrací proti cizorodým látkám v organismu, ale proti vlastnímu tělu. V případě revmatoidní artritidy napadá imunita klouby. Příčina tohoto stavu není úplně známa a podílí se na ní více složek, mimo jiné i určité genetické dispozice. Tato choroba je chronická, její průběh je kolísavý s tendencí k trvalé progresi a nemoc vyžaduje dlouhodobou, obvykle celoživotní léčbu. Onemocnění může vzniknout v každém věku, většinou u žen. Postihuje hlavně drobné klouby rukou a nohou, zápěstí, kyčle, kolena a kotníky.

DEGENERATIVNÍ ZMĚNY BÝVAJÍ VELICE ČASTO I V CELÉ PÁTEŘI. JESTLIŽE ARTRÓZU PROVÁZÍ I ZÁNĚT, NASTÁVAJÍ VELKÉ POTÍŽE, PŘEDEVŠÍM BOLESTI, OTOKY, ALE I OMEZENÍ HYBNOSTI KLOUBU.

Osteoartróza

Degenerativní změny kloubů, osteoartróza neboli artróza, vznikají opotřebením kloubu v důsledku dlouhodobé zátěže. Její výskyt se zvyšuje se stoupajícím věkem. U aktivních sportovců, zejména po úrazech, se ovšem může objevit i v mládí. Nejčastěji jsou postiženy nosné klouby, jako jsou kolena a kyčle, ale často i jiné klouby, například ruce. Degenerativní změny bývají velice často i v celé páteři. Jestliže artrózu provází i zánět, nastávají velké potíže, především bolesti, otoky, ale i omezení hybnosti kloubu. V takovém případě se pak jedná o zánětem aktivovanou artrózu.

Mimokloubní revmatismus

Odborně se označuje jako revmatismus měkkých tkání. Jde o záněty šlach, svalů, vazů a úponů, jako je tenisový loket, zamrzlé rameno nebo zánět Achillovy šlachy. Dochází k tomu zpravidla v důsledku opakovaného a jednostranného zatěžování příslušné části těla. Revmatismem měkkých tkání bývají postiženi sportovci, ale i osoby, které sport nikdy neprovozovaly. V poslední době je například častým zdrojem těchto potíží práce na počítači.

Metody léčby

Metody léčby jsou jednak nefarmakologické, jednak farmakologické. K těm prvým patří režimová a dietní opatření, pravidelné cvičení a eventuelní používání opěrných pomůcek. Přestože dodržování speciálních dietních režimů nemá z léčebného hlediska vyjma dny na onemocnění kloubů přímý vliv, je racionální strava, která zamezí nadváze a zajistí dostatek vápníku, samozřejmě důležitá. Velmi důležité je rovněž pravidelné denní rehabilitační cvičení, které přispívá k optimální váze, tonizaci svalů a zabraňuje jejich ochablosti, jež ve svém důsledku urychluje poškozování kloubů. Součástí nefarmakologické léčby je i rehabilitace a u vybraných nemocí lázeňský pobyt. Pokud jde o rehabilitaci, vždy preferujeme procedury s aktivní účastí pacienta, například individuální nebo skupinový léčebný tělocvik, oproti pasivním metodám, jako je třeba masáž nebo koupele. Pokud jde o metody farmakologické, jednotlivé léčebné postupy se u jednotlivých nemocí odlišují. Společné pro skoro všechny naše nemoci jsou léky s nespeci?ckým analgetickým a protizánětlivým účinkem, které neléčí vlastní podstatu nemoci, ale významně přispívají k utlumeni bolesti. U zánětlivých revmatických chorob a u systémových chorob pojiva se pak používají zejména léky s imunosupresivním účinkem, například kortikosteroidy, metotrexat, sulfasalazin, a u nejtěžších případů i cytostatické léky. Bolestivé klouby je rovněž možno lokálně ošetřit obstřikem.