Dáma s velkým šarmem

Dana Morávková se do diváckého povědomí zapsala čtyřletým moderováním televizního pořadu Snídaně s Novou, následně pak moderováním Prima jízdy. Na svém kontě má řadu rolí ve filmech, pohádkách i televizních inscenacích, například Arabela, Z pekla štěstí, Kameňák, Rodinná pouta či Ordinace v růžové zahradě. Hrála i v dobrodružném fantasy filmu americké produkce režiséra Stephena Sommerse Van Helsing. Ráda se módně obléká, cestuje, plave, tančí a společně se svým manželem hudebníkem Petrem Maláskem vychovává syna Petra. Miluje svoji rodinu a všechno, co dělá, ji moc baví.

V jakém znamení jste se narodila?
Narodila jsem se 29. července, tedy ve znamení Lva.

Chtěla jste už od dětství být herečkou, anebo spíše sportovkyní?
I když jsem se od dětství věnovala sportu, chtěla jsem být herečkou. Od pěti nebo šesti let jsem totiž chodila do přípravky Národního divadla a do Dismanova rozhlasového dětského souboru a moje volba byla zcela jasná. Pokud by mě nevzali na DAMU, patrně bych tehdy šla na novinařinu.

K vaší popularitě velmi přispělo účinkování v televizím seriálu Velmi křehké vztahy na Primě a nyní i v Ordinaci v růžové zahradě na Nově, což jsou psychologicky zcela rozdílné role. Co je vašemu naturelu bližší – „mrcha“ Andrea nebo lékařka a ředitelka nemocnice Zdena?
Asi mám v sobě něco z obou postav. Jako snad každá žena, protože žádná z nás není zcela „bílá“, nebo „černá“. Ale pokud jde o Andreu, zcela jistě o sobě vím, že podnikat bych rozhodně neuměla. Podnikatelku jsem mohla jenom hrát. Povolání lékaře moc obdivuji. Ostatně, všichni je obdivujeme, pokud jsou schopní, šikovní, hodní, máme je rádi a vážíme si jich. Bylo pro mne nesmírně přínosné zahrát si jak podnikatelku, tak lékařku. Zahrát si charakterově zcela odlišné postavy, to je právě na práci herce nesmírně zajímavé. A když si k tomu připočtu, že v divadle mám v repertoáru zase zcela jiné postavy, je to jeden z důvodů, proč své povolání tolik miluji. Jenže do divadla k nám přijde tak tři sta diváků, zatímco televizní seriály mají obrovskou sledovanost.

Kvůli Ordinaci v růžové zahradě jste musela změnit barvu vlasů. Jak jste se s tím vyrovnala?
Tohle vůbec neřeším. Poprvé mi vlasy obarvili do ?lmu ve čtrnácti. Barva vlasů není podstatná. Člověk si musí zvyknout, když to role vyžaduje.

„ZAHRÁT SI CHARAKTEROVĚ ZCELA ODLIŠNÉ POSTAVY, TO JE PRÁVĚ NA PRÁCI HERCE TO ZAJÍMAVÉ“ DANA MORÁVKOVÁ

Řadu let jste byla tváří pražského obchodního domu Debenhams. Co pro vás znamená móda?
Módu mám moc ráda, asi jako skoro každá žena, ale můj život na módních trendech rozhodně nestojí. Oblékám se podle nálady a to, jaké jsou právě módní trendy, mne až tak neovlivňuje. Na tom můj život nestojí. Ale lhala bych, kdybych tvrdila, že se neoblékám ráda podle módy.

Jakou módu máte ráda? Extravagantní, sportovní, nebo preferujete spíše klasickou?
Mám ráda především módu, která je ženská. Moc se mi líbí móda 50. a 60. let. Ale ono se to všechno vrací. Moje máma třeba nosila boty na vysokých podpatcích, říkalo se tomu „brikety“. Dnes se takové boty dělají z jiných materiálů, je to lehčí, ale v podstatě se to vrací. Stejně tak se vrací i námořnický styl. Líbí se mi módní styl, ve kterém se oblékala Jacquelin Kennedyová, Sophia Loren – prostě ženská móda.

Čemu říkáte štěstí?
Pro mne je štěstí, že jsem v životě potkala svého muže, že spolu máme bezvadného kluka, že máme zdravé mámy a že mohu dělat profesi, kterou mám ráda. Řekla bych, že to je štěstí. Je ale pravda, že na Titaniku byli zdraví snad všichni, ale prostě neměli to štěstí.

Jak se vám daří skloubit náročnou hereckou profesi s péčí o rodinu?
Snažím se. Určitě to nebude stoprocentní, ale snažím se, co mohu. Veškerý čas, který netrávím v práci, věnuji svému muži, synovi, anebo mamince. Pro mne je rodina strašně důležitá. Tu bych nikdy nevyměnila za žádnou roli na světě. Možná, že to zní jako klišé, ale mí dva „kluci“ jsou pro mne nejdůležitější na světě.

Půjde váš syn ve šlépějích otce, nebo matky – bude z něj muzikant, anebo herec?
Upřímně řečeno, přála bych si, aby dělal úplně něco jiného. Ale nebudeme do jeho volby nijak zasahovat.

Jste krásná žena. Co děláte pro to, aby to tak zůstalo co nejdéle?
Nedělám pro to nic. Nemyslím si o sobě, že jsem nějaká krasavice. Nikdo z nás neví, co jej potká zítra či za nějaký ten rok. Krása je pomíjivá a to, co je pro jednoho krásné, to pro druhého krásné není. Zachovat si pěknou vizáž i v pozdním věku je ale asi v genech. Snad nejdůležitější je být v pohodě, nenervovat se a umět se radovat z maličkostí. Uvědomovat si, že jsme tady jen na chvíli. Jenže jak se nemá herec nervovat před premiérou?

Věříte na horoskopy?
Mám k tomu trochu složitý vztah. Věřím, že jsou lidé, kteří umějí sestavit horoskopy, číst z ruky, z karet. Helena Růžičková třeba uměla číst z lógru. Věřím, že jsou léčitelé, kteří lidem opravdu pomohou. Ale problém je v tom, že se kolem toho motají i lidé, kteří to neumějí, a já jako laik nepoznám, kdo to umí a kdo ne. A tak se tomu raději vyhýbám. Nechodím ke kartářkám, a když mě bolí v krku, zajdu do lékárny.

Co vás ve vaší profesi čeká v nejbližší době, na co se můžeme těšit?
Teď zkouším novou hru autorů Williama Linkeho a Richarda Levinsona, detektivní komedii, kterou budeme hrát na Broadwayi. Jmenuje se Columbo – Vražda na recept. Režiséry jsou Roman Štolpa a Martin Novotný a premiéra bude v září. Hraji bohatou, hysterickou manželku Kláru, kterou si její muž vzal pro peníze, ona na něj žárlí a dělá mu scény. Mezi tím mě čeká divadlo, nějaký dabing a natáčení pro televizi.

Zbude vám vůbec čas na dovolenou?
Musí. Alespoň na deset dnů pojedeme s manželem a synem k moři. Vypadá to, že letos asi vyhraje Egypt.

DANA MORÁVKOVÁ se od malička věnovala sportu a tanci, chodila do přípravky baletu Národního divadla a na pražské sportovní gymázium Nad Štolou. Závodně krasobruslila a v páru s Martinem Šimečkem dokonce dvakrát vyhráli Mistrovství republiky juniorů. Po maturitě vystudovala herectví na pražské DAMU a poté choreografii na HAMU. Po škole získala angažmá v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Následovalo angažmá v Divadle Na zábradlí a od roku 2001 účikuje v Divadle Bez zábradlí. Hraje i v Divadle U Hasičů a v Bránickém divadle.