Francouzsko-české vztahy v oblasti ragby
Ragby je taktický sport, kde hráč samotný hraje menší roli než souhra celého mužstva jako takového. Dynamické útočné části hry střídají části statické. Alternování pozičních a dynamických soubojů dodává tomuto sportu nenapodobitelnou přitažlivost.
Ragby představuje hned po fotbale jeden z nejpopulárnějších kolektivních sportů ve Francii. Zpočátku bylo populární zejména na jihozápadě země, ale časem získalo na popularitě po celé Francii. O tom nakonec svědčí i vysoká sledovanost Světového šampionátu v roce 2007, jenž skončil v pořadí již druhým vítězstvím týmu Springboks z Jižní Afriky. Během celé francouzské sportovní sezóny můžeme sledovat tradiční zápasy jako Turnaj šesti národů, ve kterém se již od roku 1910 od února do dubna utkávají ragbyové týmy z Anglie, Skotska, Walesu, Irska, Francie a Itálie nebo nále Mistrovství Francie v Paříži, jež již od roku 1895 shromažďuje všechny fanoušky ragby na stadionech či u televize.
Tento sport se zrodil ve druhé polovině 19. století na půdě stejnojmenné anglické univerzity. Během osmdesáti minutového zápasu se utkávají 2 mužstva po 15 hráčích – 8 hráčů vepředu a 7 zadáků. Úkolem hráčů je dostat míč šišatého tvaru pokud možno co nejčastěji do brankoviště, za což je 5 bodů. Dále se boduje i úspěšný kop do branky nazývané „háčko“ a to 2 body po položení míče a 3 body za trestný kop či kop do branky přímo ze hry, takzvaný drop–goal. Branku představují 2 tyče uprostřed brankového pásma, břevno tvoří tvar písmene H. Pravidla hry jsou příliš složitá a dlouhá na to, abychom je zde vysvětlovali jinak než stručně. Pro naši potřebu si stačí zapamatovat, že přihrávka rukou musí být směrována vždy dozadu, hra nohou je povolena i směrem kupředu a hráč, který má míč, může být zavalen svými protivníky a jakmile je na zemi, musí míč pustit. Fyzický kontakt je v ragby často poněkud brutálního charakteru. Chyby ve hře, jako kupříkladu postavení mimo hru, jsou penalizovány „mlýnem“ – uzavřená formace, kde 8 útočníků takzvaných „pack“, přetlačováním váhou celého svého těla usiluje získat vhozený míč. Jako málokterý jiný sport je ragby oslavou solidarity mezi hráči, odvahy a fair–play. Ne nadarmo se říká, že fotbal je „sportem džentlmenů, který hrají barbaři“ a ragby je „sport barbarů, který hrají džentlmeni“. Drsnost soubojů je zmírněna respektem a autoritou, jíž se těší rozhodčí během utkání. Ragby se po dlouhou dobu nehrálo jinak, než amatérsky, čímž se také vysvětluje, proč bylo zpočátku populární jenom na Britských ostrovech, v některých britských koloniích jako Austrálii, na Novém Zélandě či Jihoafrické republice a také ve Francii, kde se ze zcela neznámých důvodů prosadilo během několika desetiletí. Ragby se původně hrálo zejména na jihozápadě země, kde také jsou hlavní ragbyové bašty, jako týmy z Toulouse, Perpignanu, Biaritzu, Agenu či z Castres. Z ostatních zemí má pak v menší míře ragby tradici v Argentině – prokletí francouzského týmu, Rumunsku a v Itálii. Již od druhé světové války patří francouzský tým k nejlepším ragbyovým týmům světa. Na severní polokouli se dělí o nejvyšší příčky s Anglií a Walesem a s přehledem na mistrovství světa poráží nejlepší týmy z jižní polokoule jako jsou Nový Zéland, Jihoafrická republika a Austrálie. Ze 6 světových vítězství patřilo 5 týmům ze severní polokoule.
Zápas se konal 5. září 2009 na Stadionu RC TATRA Smíchov.
Autor: Jana Kopřivová
Fotograf: archiv Burberry, Gas a MorgueFile
Vytisknout
E-mail
Facebook
Twitter
Delicious
