Lučištník inteligence

Sametový hlas, který umí uklidnit bolest a zanechat v nás pocit čistoty, je v dnešní době velmi vzácný. Ale i ostatní kouzlo a hřejivý přístup k lidem na veřejnosti přináší panu Mgr. Marcelu Šůchovi, programovému řediteli rádia Kiss, oblíbenost a velké sympatie.

V pozdějším odpoledním vysílání můžeme slyšet jeho klidný, inteligentní projev, který je vždy okořeněný chytrým humorem a zaujme i nejpřesycenějšího posluchače. Možná je to tím, že pan Marcel Šůcha vystudoval pedagogickou fakultu, která mu otevřela široké pole působnosti.
Ne nadarmo se říká, že dobrý učitel by neměl pouze předávat vědomosti, ale též musí být dobrým vypravěčem a hercem, aby dosáhl před žáky svého úspěchu. Čili dráha učitele byla pro jeho další cestu životem velmi dobrou volbou. Když se objevilo první soukromé rádio, byl jím fascinován a druhý den s velkou vášní a obrovským vtipem v něm vysílal.
Ze školství posléze zběhl. Jeho rodiče to tenkrát viděli jenom jako husarský kousek a doufali, že se brzo vrátí ke svému řemeslu. Nestalo se tak. Časem se pro něj rádio a televize staly jeho nejlepšími kamarády. Začal být díky svým nápadům nesmírně žádaný a tím pádem jeho popularita stoupala jak v moderování, tak i v dramaturgii. Napsal také několik úspěšných scénářů do zábavných televizních pořadů. Přesto má pocit, že ještě nedosáhl svých vysněných výsledků, které nosí neustále v myšlenkách a jde s nadšením dál, aby naplnil svůj osud. S velkou radostí jsem mu položila několik otázek.

Máte nějakého koníčka mimo vašeho zaměstnání?
Hodně rád cestuji po světě. Třeba Paříž nebo Benátky se pro mě staly romantickým magnetem, kam se se svým partnerem vždycky rád vracím. Několikrát jsem navštívil také Dubaj a vždy jsem tam objevil něco nového, co mě nepopiratelně inspirovalo k mé práci a k mému životu. Vlastně žádná cesta, kterou jsem podnikl, nebyla nazmar. Absolutní fascinací pro mě byl ale New York. Tohle kosmopolitní město musí asi člověk buď zbožňovat anebo nenávidět, nic mezi tím. A mně se stalo to první. Nezapomenu na moment, kdy jsme v den odletu seděli mlčky na letišti a v zádech měli totální depku, že už musíme odjet.

Věříte na náhody?
Ano. Náhoda je nevypočitatelná, v tom je její největší kouzlo. Takřka veškerý posun v mém osobním životě i v mé kariéře odstartovala právě náhoda. Je fakt, že logicky myslící člověk se snaží ve všem najít „vyšší“ smysl nebo přisoudit všemu nějaký význam a podvědomě si říká, že nic se přece neděje jen tak náhodou. Ale právě shoda náhod bývá často velkou zbraní v našem osudu.

„ABSOLUTNÍ FASCINACÍ PRO MĚ BYL NEW YORK. TOHLE KOSMOPOLITNÍ MĚSTO MUSÍ ASI ČLOVĚK BUĎ ZBOŽŇOVAT ANEBO NENÁVIDĚT, NIC MEZI TÍM. A MNĚ SE STALO TO PRVNÍ.“ MARCEL ŠŮCHA

Co pro vás znamená láska?
Je to obrovský zdroj energie, bez které bych si život nedovedl představit. Obecně vžité pořekadlo „Štěstí ve hře a práci, neštěstí v lásce“ pokládám za nešťastné. Když mám vedle sebe někoho, s kým se cítím šťastný, ohromně mě to dobíjí, a pak i v oboru svého působení podávám viditelně lepší výkony.

Kolik pravdy je podle vás v lásce dovoleno?
Každý soudný člověk ví, že v lásce musí fungovat vzájemná důvěra. Já ji osobně stavím nad absolutní pravdu. O svém protějšku nikdy nebudeme vědět úplně všechno, ale měli bychom cítit, že to, co pro vaše uši partner milosrdně zkreslí, nemíří proti podstatě vašeho vztahu, ale má jen předejít zbytečně vzrušeným debatám o banalitách, které nestojí za to.

Myslíte si, že pravda může být někdy záludná?
Dokonce si myslím, že pravda je záludná vždycky a lidé si ji často pletou s upřímností. Necitlivě vyřčená pravda někdy jen zbytečně ublíží. Nezřídka lidé používají pravdu dokonce záměrně k tomu, aby někomu ublížili.

Zranila vás někdy pravda?
Když mi bylo čerstvých čtyřicet let, koketně jsem se zeptal jednoho pána, kolik by mi hádal. On řekl, že čtyřicet. – Smutnější už byly v minulosti třeba ty klasické „provalené“ pravdy, kdy zjistíte, že je vás ve vztahu víc než dva. Pokud milujete, vždycky vás to zraní.

Myslíte si, že je žárlivost zdravá?
Nemyslím si, že by žárlivost byla zdravá sama o sobě. Do vztahu dvou milujících se lidí ale i žárlivost určitě patří, jen může mít zdravou či nezdravou míru. Hodně vztahů se rozpadá ne proto, že by byl jeden druhému nevěrný, ale proto, že jeden z partnerů je až chorobně žárlivý. V kvalitním vztahu musí existovat důvěra, jinak to nemá cenu.

Stalo se vám, že jste byl sám sobě nepřítelem?
Hodně často. Jsem ten typ člověka, který o sobě často pochybuje, všechno si až příliš bere, vytváří domněnky, a tím se – většinou úplně zbytečně – vlastně sám ničí. Je to určitý druh duševního masochismu. Víte to, přiznáte si to, ale zítra to uděláte znovu.

„JSEM TEN TYP ČLOVĚKA, KTERÝ O SOBĚ ČASTO POCHYBUJE, VŠECHNO SI AŽ PŘÍLIŠ BERE, VYTVÁŘÍ DOMNĚNKY, A TÍM SE – VĚTŠINOU ÚPLNĚ ZBYTEČNĚ – VLASTNĚ SÁM NIČÍ. JE TO URČITÝ DRUH DUŠEVNÍHO MASOCHISMU. VÍTE TO, PŘIZNÁTE SI TO, ALE ZÍTRA TO UDĚLÁTE ZNOVU.“ MARCEL ŠŮCHA

Máte nějaký sen, který si chcete splnit?
Rozhodně. Copak se dá vůbec žít bez snů? Nechci, aby to znělo jako klišé, ale sny nás motivují, je to motor, který nás žene dopředu. Snad mi ale nebudete mít za zlé, když si je nechám pro sebe. Bojím se, že když je člověk vykřičí do světa, nesplní se.