Můj Sen - režisér Zdeněk Troška

Je natočit českou pohádkovou Rusalku a životopisný film o Josefu Myslivečkovi. Rozesmátý, dobře naladěný a také upřímný. To je snad nejstručnější charakteristika jednoho z nejúspěšnějších a nejpopulárnějších režisérů, jehož filmy se promítají nejen u nás, ale viděly je i milióny diváků ve více než třiceti zemích světa. Zdeněk Troška natočil téměř dvacet filmů, které nám všem přinášejí radost.

Natočil jste hodně pohádek. Čím Vás tolik přitahují?
Je v nich nekonečné kouzlo, celý náš dětský svět a stálé návraty do něj, poezie, líbeznost a v dnešním světě plném agrese, těžkostí a ošklivosti pohlazení po duši a vítězství spravedlnosti.

Když jste byl v porotě Talentmanie, jste zároveň natáčel pohádku Čertova nevěsta na motivy Boženy Němcové, kterou jste dlouho připravoval. Máte ještě nějaké nedokončené filmy?
Jako takové ne, ale několik nachystaných scénářů k realizaci. Historické látky, pohádky i příběhy ze současnosti. Jenže k tomu chybí peníze.

Co Vám přineslo soudcování v Talentmanii? Bylo pro Vás zajímavé?
Určitě. Seznámení s opravdu talentovanými a šikovnými lidmi, skvělými ve svém oboru. Je radost vidět, kolik lidí nesedí jen u počítače či televize, ale aktivně se zajímají o spoustu věcí a dovedou je dotáhnout k naprosté dokonalosti.

„ŘEMESLO JE VĚC ROZUMU, TALENT ZÁLEŽITOSTÍ SRDCE. JÁ JSEM VŽDY NA STRANĚ SRDCE.“ ZDENĚK TROŠKA

Je pravda, že jen díky Talentmanii jste mohl dotočit pohádku Čertova nevěsta?
Oba projekty vyrábí TV Nova, a tak jsme se dohodli na vzájemné výpomoci – oni to dofinancovali a já jsem usedl do poroty.

Jak je to vůbec s financováním českých filmů, resp. s podporou státu?
Dlouho se stát o něj nestaral, v posledních dvou letech se však situace zlepšila a český film dostává státní podporu. I když rozdělování peněz se různým filmům různí…

Před několika lety Vás děti zvolily králem Jihočeského pohádkového království. Tak vznikla i postavička starého Třeboňského kapra Jakuba a Dvakrát sedm pohádek, které vypráví Václav Vydra. Mohl byste se o tom blíže zmínit?
Je to skvělý nápad, jak seznámit děti s krásami a historií rodné země. S rodiči mohou cestovat po památkách, do vandrovní knížky či pohádkového pasu dostanou v místních info kancelářích razítko a kdo jich nasbírá nejvíc, je odměněn. Takže taková pohádková vlastivěda, která kupodivu děti, ale i jejich doprovod, baví. Večerníky, vlastně rozhlasové Hajaji, jsou půvabnými příběhy ze známých míst, které posluchače seznámí s pověstmi jižních Čech.

„STALO SE, ŽE POHÁDKY MI ZŮSTALY V SRDCI DODNES.“ ZDENĚK TROŠKA

Jste milovníkem oper a vážné hudby. Máte v úmyslu natočit i nějaký film s touto tématikou?
Mým snem je natočit českou pohádkovou Rusalku a životopisný film o Josefu Myslivečkovi.

Říká se o Vás, že brzy vstáváte a také brzy chodíte spát. Jste opravdu takové ranní ptáče?
Ano, jsem ranní ptáče. V létě se budím již za svítání, kolem čtvrté hodiny. Je to čas kdy udělám nejvíce náročné práce. Díky tomuto brzkému vstávání chodím spát třeba i před večerníčkem. Vyhovuje mě to.

Prý rád vaříte?
Ano, baví mě to. A taky rád jím. Největší radost v životě člověka, ať si říká kdo chce, co chce, je dobře se najíst.

Před časem jste měl kandidovat do Senátu. Proč jste si to rozmyslel?
To byl jen takový nápad jednoho mého kolegy, který jsem mu ale velice rychle rozmluvil a podobné hrátky si nadosmrti rozmyslel. Na práci v politice musíte mít sakra dobrý žaludek, slušně řečeno.

Nechystáte se také natočit nějaký seriál?
Mám dva historické náměty, ale nemám na ně peníze. Chtěl bych natočit něco tak hezkého, jako je Elisa z Rivombrosy, italský romantický seriál, nejlepší svého druhu, který jsem za posledních třicet let viděl.

Máte nějaký sen?
Mým velkým snem je natočit mnoho kvalitních filmů, které budou bavit a těšit i náročného diváka, samozřejmě i mojí osobu.

Zdeněk Troška
režisér a scénárista se narodil ve znamení Býka v Hošticích u Volyně. Vystudoval střední školu ve francouzském Dijonu na Lycée Carnot, poté obor filmová a televizní režie na pražské FAMU. Pro televizi připravil několik hudebních snímků, například chopinovské variace Hledání modrého tónu, Hudební Písek, na scéně Národního divadla inscenoval Verdiho operu Don Carlos, ve Státní opeře Praha Bizetovu Carmen a Dvořákovu Rusalku. V Divadle Kalich se podílel na muzikálu Janka Ledeckého Hamlet. Z jeho filmografie zmiňme alespoň jeho první film Bota jménem Melichar, trilogii Slunce, seno..., Andělskou tvář, Kameňák I. – III., O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna ze mlejna, Z pekla štěstí...