Potřebuji čtyřicet osm hodin denně, abych vše stihla
Říká jedna z nejpopulárnějších a nejoblíbenějších hereček, Zlata Adamovská. Šarm, krása a půvab ji doprovázejí celoživotně stejně jako úspěšné role filmové, televizní a divadelní. Velký prostor dostává i její dokonalý hlasový projev na poli dabingu. Položili jsme jí několik zdvořilých otázek.
Pro její talent, krásu a inteligenci jí byly již během studia na Pražské konzervatoři nabídnuty první role. Za celý svůj život natočila a odehrála spoustu laskavých, razantních, ale i naivních žen. Dala by se přirovnat k chameleonovi, neboť dokáže dokonale nasadit jakoukoliv hereckou tvář, která je v dané hře zapotřebí.
Kdy vás v životě napadlo, že se chcete stát herečkou?
Určitě už někdy v dětství. Ráda jsem se předváděla, a protože si toho nešlo nevšimnout, přihlásil mě můj táta do dramatického kroužku. Pak následovaly úspěšné talentové zkoušky na Konzervatoř a tím jsem měla na cestu k opravdovému herectví našlápnuto.
Měla jste v útlém věku nějaký herecký vzor?
Nebyl to ani tak vzor, ale hrozně se mi líbil Josef Dvořák a jeho komediantství. Před dětmi jsem ho ráda napodobovala. Později jsem ho pak párkrát viděla i ve vážné roli, kde byl skvělý. Uvědomila jsem si, jak je pro herce těžké vymanit se z určitého zaškatulkování právě proto, že naše povolání je závislé na tom, jakou dostaneme nabídku a jak je odvážný režisér, který to riziko podstoupí.
A dnes?
Dnes vzory nemám, jen obdiv ke všem kolegům, kteří takzvaně „neokorali“ a které neopustilo odhodlání se v žádné škatulce neuhnízdit.
Jste velmi oblíbenou a vynikající herečkou. Vyzařuje z vás pocit jako byste obnovovala víru v lidství. Je to váš úmysl nebo přirozenost?
Děkuji za poklonu, nejste první, kdo mi to říká, takže něco na tom asi bude. Řeknu vám to takhle. Nikdo se nenarodí hodný či zlý. To je výchovou, okolnostmi a životními zkušenostmi, které ho dovedou k tomu, jak se postavit ke světu. Každý sice máme své genetické předpoklady určující naši povahu. A možná právě to jsem zdědila po rodičích. Táta hrozně miloval život, řekla bych, že byl až naivní v představě, že všichni to s ním myslí dobře. Byl velký dobrák a pro ostatní by se rozkrájel. Stejně jako byl on, i máma je hodně vitální a optimistická. Vždycky mi říkali: „Před nikým se neponižuj a nad nikoho se nepovyšuj.“ Poslechla jsem je.
Na jevišti i ve filmu můžete v klidu vyjádřit své emoce, protože tam nejste tím, kým ve skutečnosti jste. Umíte doma vyjádřit třeba dupnutím svůj vztek?
Samozřejmě. A to nejen dupnutím.
Kterou svoji roli jste měla nebo máte nejraději?
Je jich mnoho. Momentálně je to role Margot v úspěšném představení „Na útěku“ v Divadle Ungelt, kde v režii Ladislava Smočka hraji společně s Janou Štěpánkovou.
Stalo se vám, že jste byla sama sobě nepřítelem?
Ne. Jsem sama sobě přítelem.
Radujete se ze života? Nebo si myslíte, že to není nic těžkého, a proto to neděláte?
Čím dál víc si uvědomuji, že je třeba se radovat z každého prožitého dne. I ty nepovedené dny či okamžiky v našem životě jsou přece motivující k tomu, aby se člověk snažil pohnout světem k lepšímu. Alespoň já takovéhle lidi obdivuji. Je lepší zapálit malou svíčku, než proklínat temnotu. Nemyslíte?
Jak jste se seznámila s manželem? A kolik let jste spolu žili?
Seznámila nás jeho první žena, když jsem s ní jela v taxíku z televizního natáčení. Pracovala tam tehdy jako produkční. Zahlédly jsme ho na chodníku, přibraly ho do taxíku a pak už se věci vyvíjely jako ve ?lmu. Od prvního seznámení jsme spolu byli 26 let.
Při vaší pracovní vytíženosti si můžete dovolit ještě nějakého víkendového koníčka?
Tak ten by dopadl. Moje volné víkendy za rok by se daly spočítat na prstech mých rukou. Všechny moje volnočasové aktivity jsou nepravidelné a myslím, že díky mému povolání se to už nezmění. Na prvním místě ale určitě zůstane cestování.
Jste úspěšná a krásná žena. Jak udržujete svůj vzhled?
O svou pleť i tělo se starám hlavně pravidelně. Používám ráno i večer kvalitní krémy od známých amerických kosmetických ?rem. Jednou týdně hydratační masku. Jsem tváří kliniky Laser Esthetic, kde jsem podstoupila operaci horních očních víček, kterou bych doporučila všem ženám, které mají problémy s unavenými a převislými očními víčky. Tenhle zákrok je velmi efektivní. Nejde jenom o to, vypadat mladší, ale hlavně nevypadat unaveně, když tomu tak není. Snažím se dostatečně spát, což je při mém povolání velký problém díky večerním představením a brzkému rannímu vstávání na natáčení. A důležité je i to, že nekouřím a nepiji tvrdý alkohol.
Jak se nejraději oblékáte?
Mám ráda jednoduchou elegantní módu, která podtrhuje ženskost a osobitost. Miluji saka, košile, sukně vedou před sportovními džínami. Všechno tohle vždy najdu v nabídce mé oblíbené ?rmy, kde se oblékám již spoustu let. V mém povolání si převleků užiji až až. Někdy se v práci převlékám i desetkrát za den, takže činčání v soukromém životě řeším střídáním doplňků, jako jsou šály, kabelky, šperky, bižuterie a boty.
Máte nějaký životní projekt nebo sen, který si chcete splnit?
Nesním. Pokud se pro něco rozhodnu, napnu všechny síly k uskutečnění svého cíle. Ráda bych v příštím roce podnikla cestu do dalekých krajin. Zatím jezdím prstem po mapě. Doufám, že mě moje touha podívat se za horizont nikdy neopustí.
Autor: Renée Wevelsiepová
Fotograf: Michaela Feuereislová, archiv Zlaty Adamovské a Steiermark Tourismous




Vytisknout
E-mail
Facebook
Twitter
Delicious








