Respekt
Komunikovat s lidmi a mít každé odpoledne dobrou náladu je umění, za které se platí. Uzavřel se sebou smlouvu, že bude v životě dělat pouze to, co přinese lidem radost a pohodu. Moderátor fantastického rádia Kiss 98 pan Petr Ticháček má velké srdce a cit.
Děláte odpolední vysílání na rádiu Kiss. Váš hlas zní velmi inteligentně, moderujete klidně a vtipně. Kdo vám to připravuje?
Díky, pochvala vždy potěší a osvěží. Vysílání, až na pár servisních rubrik, si připravuji sám. To víte, je nápad, inspirace, nějak se to v hlavě promíchá, zpracuje a už je to venku. Jelikož je rádio Kiss 98 zaměřeno hlavně na různorodé soutěže, musí být člověk stále připraven a pokud možno originální.
V kolika letech jste našel lásku k moderování?
Já jsem odmalička takový upovídaný blázen. Mé první setkání s rádiem přišlo již v mých 14 letech, kdy jsem natíral vysílací parabolu pro regionální stanici ve Vrchlabí. A pak už to šlo rychle. V tomto směru šlo spíše o lásku k muzice, o kterou se jako aktivní klávesista zajímám už od malička. Moderování je můj exhibicionismus, který na to volně navázal. Po střední škole jsem na 8 let zakotvil na největším východočeském rádiu Černá Hora a dnes s radostí kočíruji odpolední vysílání na pražském rádiu Kiss 98 a také na hudební televizní stanici TV Óčko, kde moderuji oblíbený pořad DJ Divák.
Jak berete svoje úspěchy? Střízlivě nebo vám dodávají určitou moc?
Znáte to, po pár kapkách se nedá brát střízlivě nic, ale popravdě se zatím necítím být nějak výjimečně úspěšný. Navíc, úspěch může mít hodně podob.
Máte úspěch v práci jako profesionál, nebo máte kupu fanoušků, kteří hodnotí spíše vaší popularitu, než dobře odvedenou práci. Jistou moc, nebo spíše střízlivé sebevědomí, mi dodává odměna v podobě pochvaly. Když vás po odmoderovaném večírku pochválí organizátor, nebo když vám řekne šéf, „byl jsi fakt dobrej“ je to nejlepší „nakopnutí“.
Jak trávíte svůj volný čas?
Volným pádem se ubírá pouze můj spánek, volného času moc nemám. Vedle rádia a TV si dělám ve východních Čechách umělecko–mediální festival pro děti a mládež. Pomáhám na projektu Český Majáles, nově jsem se zapojil do příprav programu na Smíchovské pláži. Takže když mi zbude chvilka času, věnuji se muzice, přítelkyni, rád odpařím stres v sauně anebo jdu jednoduše na pivo s kamarády, což je vůbec nejlepší relaxace. Rád bych ještě rozšířil svůj vztah k józe a východních kulturám.
Upřímně, dost dávám na své nejbližší okolí. I když mám nějaké své sny, cíle, je dobré se před zásadním rozhodnutím poradit s někým, kdo to vidí nestranně a o kom vím, že mi dobře poradí. Ale zas není dobré se nechat ovlivnit zcela. Zkrátka, vzít si to nejlepší k srdci a udělat jak to člověk cítí.
Co vás nejvíc inspiruje a motivuje k životu?
Už samotný život. Nedávno jsem přemýšlel, zda-li bych si dokázal vzít život, a odpověď je jednoduchá: V žádném případně. Inspirací a motivací je celá kupa. I když nám osud pod nohy hází pořádnou kládu, je dobré z ní vysoustružit potřebnou zkušenost a jít dál. Pak stejně zjistíte, že svět je tak krásný.
Přinesla vám minulost něco do přítomnosti?
Mám kamaráda, který chtěl být od malička lékařem, dnes je uznávaným záchranářem. Druhý kamarád odjakživa dělal u počítačů, dnes je vyhledávaným „ajťákem“. Já jsem chtěl být muzikantem a hvězdou. I když se člověk vyvíjí a z hvězdy se stává řekněme kvalitní moderátor, mohu říct, že má minulost se mísí s přítomností neustále. Tak jako lidé, se kterými jsem vyrůstal. Prostě, nejhorší je, když v životě nevíte, co chcete. Takže když pominu přirozené formování člověka, moje minulost se výrazně od přítomnosti nemění.
Snášíte dobře nějaká zklamání?
Jak která. Jsem dost citlivý a hrdý. Což je vražedná kombinace. Když mi někdo zkritizuje spravedlivě mou práci, rád to přijmu. Když mě zklame život, je to smůla, s kterou se musím vyrovnat. Ale nejhorší je lidská hloupost, chamtivost a závist mě vadí nejvíce. Pak jsem moc zklamaný a přijímám to velmi špatně.
Co pro vás znamená láska?
Pokud je nějaký „Bůh“ je to láska. Nesmí být fanatická, jako jsou některá náboženství, proto nepodléhám žádnému směru. Vezměte si třeba Mahátmu Gándhího, který si ze všech světových náboženství vzal jen to nejpotřebnější. Ono je to stejně stále o víře v něco čistého. Takže láska, respekt a úcta jsou pro mě v životě důležité. I možná díky tomu, že jsem nekon?iktní. Nicméně, jelikož celý svět řídí cykly, jing jang, na světě bude zřejmě vždy hodně lásky i nenávisti, asi to tak má být.
Co pro vás znamená štěstí?
To, že se ráno probudím, dám si snídani, jdu do práce, na oběd, večer se navečeřím a v klidu usnu. Svět je až moc hrubý na to, aby si člověk neuvědomoval štěstí, které má. Problémy Třetího světa, násilí, náboženský fanatismus nebo konzumní způsob života. Takže štěstí pro mě znamená žít spokojeně a především ve spokojené rodině.
Jak si představujete svůj další život?
Rád bych se vypro?loval v mé profesi pokud možno co nejvýše. Pokud příjde nějaká zajímavá nabídka, budu jenom rád. Určitě bych se chtěl časem usadit, zklidnit své rozlítané tempo a věnovat se třeba té lásce. Děkuji za rozhovor.
Autor: Renée Wevelsiepová
Fotograf: archiv Petr a Ticháčka
Vytisknout
E-mail
Facebook
Twitter
Delicious
