Šedé odstíny
Zhoubný nádor prsu patří k největším strašákům naší doby. Členem mezioborového týmu, který se léčbou tohoto zákeřného onemocnění zabývá v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, je primář MUDr. David Erhart.
Na lékařskou dráhu vykročil před lety díky obětavosti své matky, která mu umožnila získat lékařské vysokoškolské vzdělání. Zpočátku se věnoval obecné chirurgii, od „zvednutí závory“ a otevření nemocnice i civilním pacientům se kromě jiného věnuje problematice karcinomu prsu. Setkání s pacientkami, které přijdou do poradny se zcela zkreslenými představami o tomto onemocnění, není pro doktora Erharta ničím neobvyklým. Mají zbytečně velký strach z toho, co je čeká.
Rakovina prsu je v současnosti velmi aktuální problematikou, bohužel je dnes nejčastější formou nádorového onemocnění u žen. Podle světových statistik má na svědomí nejvíc úmrtí žen do šedesátého roku věku. Proto je velmi důležitá správná informovanost veřejnosti. Jednou z nejdiskutovanějších otázek, kterou již řešila i řada odborných konferencí, je věk, v němž by se mělo začít s preventivními vyšetřeními. Odpověď‘ na ni je jednoznačná: Měla by být zaměřena na ženy od 40 do 70 let. U některých pacientek se ale problém může objevit daleko dřív. V současné době totiž bohužel podle většiny klinických studií nastává přesun výskytu karcinomu prsu do středních věkových skupin. Proč? Jednou z příčin je zřejmě větší dostupnost vyšetřovacích metod, širší informovanost, a tím i časnější záchyt nádoru nebo přednádorových změn. Například ve Velké Británii se tomuto vyšetření podrobují ženy ve věku od 50 do 65 let jednou za tři roky. U nás je screening karcinomu prsu schválen ministerstvem zdravotnictví u pacientek od 45 do 70 roku života jednou za dva roky. Mamograf je sice druh rentgenu, přesto však není třeba se ho bát. Žádný negativní vliv na organismus u něj nebyl prokázán. Použitá dávka záření je ve srovnání s jinými rentgenologickými vyšetřeními významně nižší. Vyšetření sice není právě příjemné, ve výjimečných případech při něm může dojít k lehkému zhmoždění prsní žlázy, avšak eventuální hematom rozhodně nemůže vyvolat vznik karcinomu.
I když vám lékař sdělí, že se musíte podrobit chirurgickému zákroku, nepropadejte panice. Největším strašákem pro ženy je ztráta prsu. V počátcích léčby se prováděly zákroky co nejradikálnější. Odstraňoval se při nich nejen prs, ale i prsní svaly. Takový zákrok tedy pacientku nejen hyzdil, ale často měl vliv i na hybnost příslušné horní končetiny. V posledních letech nastal od těchto výkonů velmi významný odklon a stále častěji se používají výkony prs zachovávající. Chirurg při něm odstraní pouze vlastní nádor s dostatečným lemem zdravé tkáně. Současně se odstraňují spádové lymfatické uzliny, jež jsou uloženy v podpažní jámě. V dnešní době se i tento výkon zjednodušil. V časných stadiích onemocněni je možno provést pouze odběr tzv. sentinelové uzliny, tedy první spádové uzliny nádoru, a tu potom odeslat na histologické vyšetření. Ale samozřejmě i dnes jsou případy, kdy je třeba odebrat celý prs a příslušnou spádovou uzlinu.
Použití kosmetického řezu, který minimalizuje zjevné důsledky zákroku, je samozřejmostí. Při léčbě karcinomu je totiž kladen obrovský důraz na psychiku nemocné. Negativně reagují hlavně pacientky ve středním věku. Ztrácejí chtě do života, je raněna jejich ženskost, protože chirurgický zákrok devastuje jejich vnější sexuální znaky. Ve Spojených státech se už ve vybraných případech provádějí současně odstranění prsu a plastika.
Dovolili jsme si položit panu primáři Davidu Erhartovi pár otázek. Je některý typ prsu ke karcinomu náchylnější?
Existuje určitá struktura mléčné žlázy, která se považuje za rizikový faktor vzniku karcinomu prsu. Vyšetření pohmatem není přínosné a obtížně je vyhodnotitelný nález na ultrazvuku. V těchto případech posíláme pacientky na mamograf každý rok. S velikostí žlázy to ale nijak nesouvisí.
Může vznik karcinomu vyvolat zásah plastického chirurga?
S tím rozhodně nesouhlasím. Neznám randomizovanou klinickou studii, která by označila silikonové implantáty jako rizikový faktor vzniku karcinomu prsu.
Mohou pacientky po léčbě otěhotnět?
Těhotenství musíte konzultovat s onkologem a během něj jím budete průběžně „hlídána“.
Autor: Rostislav Šrom
Fotograf: archiv
Vytisknout
E-mail
Facebook
Twitter
Delicious
